Mostecká pánev (dříve Severočeská hnědouhelná pánev (SHP)) je geomorfologický celek v centru Krušnohorské soustavy. Tektonická sníženina se nachází v severních Čechách na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny. Od druhé poloviny 19. století zde probíhá soustavná důlní činnost, která změnila původně plochý až pahorkatinný reliéf pánve. Naše cesta vlakem od Ústí nad Labem skončilajednu zastávku před Mostem v Želenicích a přes Kaňkov se vracíme zpět do Bíliny. Odtud ještě vystoupáme na náš hlavní cíl a to je Bořeň. Bořeň je největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě, který se pne nepřehlédnutelně nad městem Bílina. Odtud na jeho vrchol musíte zdolat 300 výškových metrů a spolu s odpoledním sálavým sluncem, při kterém jsme ho zdolávali, to je docela dobré dechové cvičení. Ale rozhledy z něho, byť to není do čisté přírody, určitě za to stojí

Z šumavského podhůří jsme se přesunuli na okraj Českého lesa. Odtud jsme naplánovali výstup na jeho nejvyšší vrchol, tisícovku, Čerchov. Výchozím místem byl Babylon a od něho přes Českou Kubici na vrchol a zpět přes Pec. Bohužel se nám zkazilo počasí. První déšť s bouřkou přečkáváme na obědě v České Kubici. Další přeháňky nás častují při výstupu i na vrcholu samém. Při návratu jen tak tak docházíme do auta a rozhodujeme se pro návrat domů. Plán byl ještě na další den až na Přimdu, ale v autě se špatně usušíte. Nevadí, kde jsme skončili zase příště začneme a budeme pokračovat

Svatoborský okruh, jak jsem ho pojmenoval, byl dlouhý 21,5 km a navštívili jsme při něm několik těžko přežívajících vesnických zámečků západně od města Sušice. Počasí proměnlivé. Několik dešťových přeháněk jsme minuli, ale odpoledne při výstupu na Svatobor už ne

Vyrazili jsme do podhůří Šumavy hned vedle Sušice. Jen tak s přespáním v autě. Cestou tam zastavujeme ve Lnářích původně jen na zmrzku, ale... Nezastavit se ve zdejším zámku by asi byla hloupost. A tak konáme. Na zdejší vedlejší tvrzi se konají svatby a chodí se do zámeckého parku fotit. Využíváme toho a proklouznem do parku na prohlídku. Další zastávkou cestou na Sušici je zřícenina hradu Rabí. Za nízké vstupné zajdeme jen na první nádvoří, ale zde toho mnoho na koukání není. Snad jen draví ptáci, kteří čekají na další ukázku lovu a práce s nimi. Obejdeme hrad zvenčí, na náměstíčku zajdeme do Rabské restaurace na výborný oběd a pokračujeme do cíle naší cesty. Sušici projedeme skrz a zakotvíme na břehu Otavy na severním okraji osady Páteček. Odpolední čas vyplňujeme lehkou túrkou k rozhledně nad Sušicí a samozřejmě i prohlídkou města Sušice. Den zakončíme v kiosku Páteček, stojící na strategickém místě u mostu přes Otavu a 50 metrů od našeho odstaveného auta připraveného nás pojmout na bivak

Poslední den je vždycky něčím zvláštní. V tomto případě to platí o to víc, že bychom rádi využili právě tento den, ale svým způsobem vám brání představa, že jste už opustili ubytování, venku je opět horký letní den a vy se při propocení nemáte kde pořádně umýt... Prostě jsme vypustili namáhavé šmajdání a jdem se jen lehce projít na okraj Silické planiny a zbytek dne do odjezdu trávíme lenošením u koliby Soroska, kde nám stojí autobus a dělá si bezpečnostní pauzu aby nebyl limitován nočním přejezdem domů. Dlouhé chvíle trávíme střídavě v kolibě a nebo vyvalováním na sluníčku v trávě. Já se při tom snažím ulovit nějaké snímky ze života zdejší flory a fauny

Pátý den začínáme, jak jinak, jeskyní. Dnes ji ale navštívíme, protože se od předešlých liší. Ochtinská aragonitová jaskyňa byla náhodně objevena roku 1954 při ražení geologické průzkumné štoly. Jako jediná přístupná jeskyně na Slovensku leží v minerálu aragonitu, takže její výzdoba je tvořena jedinečnou výzdobou charakteristickou jehlicovitými útvary a byť prohlídková trasa měří jen 230 m, určitě se vyplatí jeskyni, která je od roku 1995 zapsána v seznamech UNESCO, navštívit.

Čtvrtý den se začíná Krásnohorskou jeskyní z obce Krásnohorská Dlhá Lúka. My ji nenavštívíme a z Dlhé Lúky se dáváme na pochod směr Krásnohorské Podhradie. Zde potkáme mauzoleum a vystoupáme ku hradu Krásna Hôrka. Po návratu do Podhradí se opět přidáme k výpravě. Druhé zastavení se uskutečnilo na Silické planině u zdejší Ľadnice. Poté byla zastávka v Rožňavě na nezbytný nákup potravin na neděli na svačiny a zpáteční cestu domů. Poté jsme odmítli návrat autobusem na ubytování do Betliaru a vydali se zpět pěšky přes kopec

Po ranní návštěvě v jeskyni Domica pokračoval třetí den jen lehkým odpočinkovým programem. Návštěva obce Štítnik a jeho pozoruhodností, poté do bývalého okresního města, centra Slovenského krasu, Rožňavy, a na závěr prohlídka Kaštielu v Betliaru. Na vnitřní prohlídku jsme nešli, ale navštívili jsme jeho velký park. Počasí po prvních dvou parných dnech došlo k lehkému a příjemnému ochlazení. Za zmínku stojí, že ve správách mluvili o bouřkových a dešťových patáliích po celém Slovensku, ale zde ani kapka, o bouřce ani nemluvě

Úvod třetího dne patřil jeskyni Domica. Tuto největší jeskyni Slovenského krasu jsme si nemohli nechat ujít. Album je zařazeno jako samostatné

Druhý den se začínalo opět jeskyní: Jasovskou. Jasov leží v jihozápadní části Košické kotliny, na území pod dominantou vápencové Jasovské skály, pouhých 28 km od Košic. My opět jeskyni vypouštíme, ale prohlížíme památky obce Jasov. Poté přejíždíme kolem Turnianského hradu do Zádielu a zde přecházíme nejprve planinu a poté zpět dolinu stejného jména. Na závěr se ještě vracíme do obce Háj a zde v Hájské dolině poznáváme vodopády Hájského potoka

Čas prázdnin se rozběhl a s nimi se roztáčí i kolotoč dovolených. O to víc, že dva dny svátků umožnil další týden k dobru. Využíváme jej a vyrážíme s Hoška-tour do Slovenského krasu. Noční přejezdy nám sice dávají zabrat, ale přežíváme. Každý den je plánována návštěva jedné jeskyně. My jsme se rozhodli k návštěvě jen dvou. Jeden z důvodů jsou výše vstupného (5 - 8 euro za osobu a 7 - 10 euro za foťák). Poté následuje túra. Dnes je to přechod Plešivecké planiny. Na závěr pak něco málo snímků z Betliaru, obce ležící 5 km severozápadně od Rožňavy

Na prodloužený víkend odjíždíme až zítra a tak jsme se jeli projít do rovin mezi Kutnou Horou a Kolínem. Začínáme na nádraží Kutná Hora hl. nádraží, které ale leží napůl cesty mezi Sedlecí a Malínem. Odtud jsme si to namířili přes Novýé Dvory k zámku Kačina. Lehké podívání a poté i zastavení na pivko. Nakonec přes Sv. Mikuláše a Kateřinu k Labi, a odtud už jen skok do Starého Kolína na vlak

Po dlouhé době se k nám na výlet přidal náč kamarád David s dcerou Emčou. Vyrazili jsme do skal, a to hned až za hranice, do Žitavských hor. Bylo nádherné, ale větrné počasí, které nám ale ve skalách vůbec nevadilo

Opět je to výlet do oblasti, kterou znám jen z průjezdů autem. Počasí mi bylo nakloněné, protože se několikrát kolem mne prohnala přeháňka, ale nikdy mne netrefila

Benátky nad Jizerou patří snad filmaři nejvíce vyhledávaným městem. Natáčely se zde filmy a seriály Vyprávěj, Rodáci, Rodinná pouta, Český Robinson, Prima sezóna, Petrolejové lampy, Dobří holubi se vracejí, Bekyně mniška atd. V květnu roku 2014 zde televize Prima natáčela seriál Svatby v Benátkách. Od roku 2015 se zde točí seriál TV Prima Ohnivý kuře. My jsme si zajeli poblíž obce Kbel, součást Benátek, a prošli si louky a slepá ramena Jizery směrem do města. Poté podél Jizery do Dražic a odtud zpět k autu u Kbelu

Jihozápadní cíp Krkonoš se stal námětem pro tůru tuto sobotu. Autem do Jablonce nad Jizerou a poté jeho nejbližší okolí. Po minulých teplých letních snech se s příchodem oficiálního léta citelně ochladilo a zamračená obloha taky nedávala mnoho optimizmu k pokojné procházce. Ale měli jsme štěstí, že dešťové přeháňky nás většinou minuly. Na našem prvním zastavení na Stráži jsme měli štěstí a potkali jsme se s dalším "rajčátkem" Václavem (klokan222), jež tu byl se svojí dámskou družinou z KČT Praha

Zajel jsem do Vrchlabí, zde nastoupil do autobusu, který mne vyvezl do Špindlerova Mlýna a dál už po svých. Výstup po modré TZ na Stoh je dobré dechové cvičení, navíc umocněné teplem jak v prádelně.Ono vlastně na Stoh nevystoupíte, ale jen ho pod vrcholem obejdete. I tak vystoupáte o necelých 600 metrů výš. Zafuněl jsem si, ale odměnou jsou sice omezené, ale krásné výhledy. A navíc bez lidí. Sestup a návrat do Vrchlabí byl zdlouhavý, i proto, že jsem šel až na Dolní Dvůr a pak na Vrchlabí

I přes moje bohaté aktivity v turistice jsou známá místa kde jse ještě vůbec nebyl, nebo jsem tam byl tak dávno, že hanba vzpomínat. No a jedno z míst je právě Labský kaňon. Kdysi jsem ho absolvoval bez použití turistických značek a upřímně musím konstatovat, že jsem toho viděl mnohem více, ale na druhou stranu bych potřeboval být v úplně jiné, lepší, kondici. S tím už ale asi nic nenadělám, čas nezastavíš. I tak se mi výlet líbil. Pěkné cesty, málo lidí, borůvky servírované přímo na okraji cesty (nedalo se pohrdnout). Počasí z většiny slunečné, tak co víc si přát...?

Byla to náhoda. Měl jsem představu o trase výletu, jen ji "doštelovat" a v televizi jsem zahlédl pořad o našem světoznámém šéfkuchaři, o panu Sapíkovi. Tam jsem se dozvěděl, že svůj hostinec provozuje, nikoli v Praze, jak jsem se domníval, ale v obci Klokočná, která zase tak daleko od Českého Brodu není. A bylo rozhodnuto kudy půjdu a kde se zároveň stavím na "sváču". Byl jsem velmi mile překvapen interiérem hostince i objednaným jídlem. Cenově samozřejmě o něco výš, ale kvalita se musí zaplatit ( moravský vrabec se zelím a knedlíky + 11° pivo stálo necelých 200Kč). Opravdu to stálo za zastavení. Výlet jsem započal ve Strančicích a přes Mnichovice šel právě do Klokočné. Odtud přes zdejší lesy do Mukařova na autobus do Českého Brodu. Nebe bylo zamračené, ale to mi dnes nevadilo. Již bylo po deštích a to je dobře

Na tento výlet jsem si zajel něco málo přes 30 km od domova. Již jsem mnohokrát tudy projížděl ve směru na Jičín, ale nikdy jsem se zde nezastavil. A tak je čas to napravit. Nezačínám v Dětenicích, ale v Osenicích, což je obec pod Dětenice patřící. No a pak už šlapu kolečko přes Líčno a Milkovice do Starých Hradů. Po krátké návštěvě na zdejším sídle pánů, které je plné dětí, pokračuji přes vrch Libáň do měsra Libáň. Přes Psinice a Kozodírky mířím na zámek do Dětenic a poté již jen krátký návrat do Osenic zpět k autu. Horké slunečné počasí mi dalo vypotit nemálo tekutin a tak pospíchám domů abych vše napravil